Termín porodu dle UTZ jsme měli stanovený na 7.dubna. Ráno 10.dubna jsme jeli do porodnice na ozvy a po nich jsme jeli domů. Ještě v ten den odpoledne jsem měla bolesti v kříži a v podbřišku po 5-10min. Snažila jsem se to vydržet, ale nebyla jsem si jistá, jestli se nejedná o kontrakce. Po 22.hod. večer jsme raději vyrazili do porodnice.

Kolem půlnoci nás poslali domů, že se jedná o intenzivnější poslíčky (které jsem za celé těhotenství neměla). Doma jsem začala krvácet a bolest byla intenzivnější, takže jsem v noci ani nespala. Druhý den (11.dubna) jsme ve 22h. vyrazili opět do porodnice, kde si mě kvůli větším bolestem nechali přes noc. Opět jsem bolestí nezamhouřila oči. Píchli mi injekci, abych si odpočinula, ale bolesti byly tak velké, že jsem ani po ní neusnula.

Po veškerých vyšetřeních, monitorech a nálezech mi 12. dubna okolo 17h. píchli plodovou vodu, aby se porod rozjel a od té doby byla malá za 3,5hod. na světě.

Porod byl složitý, protože když šla ven, tak byla natočená obličejem nahoru - díky čemuž si prý prodloužila cestu obloukem a nešlo to tak hladce. Museli mi udělat několik nástřihů a malá měla díky složitější cestě ven na hlavičce velkou modřinu.

Manžel Honza mi byl neskutečnou oporou. Celou dobu mě psychicky podporoval, přikládal mi na obličej kyslíkovou masku a nakonec přestřihl pupeční šňůru. Byla jsem ráda, že jsem porod zvládla bez epiduralu, který jsem původně navzdory velkým bolestem chtěla, ale porod byl tak rychlý, že mi ho (díky Bohu) nestihli píchnout. Takže 12.dubna 2019 ve 20:29h. se nám v Jičínské porodnici narodila dcera Eliška s váhou 3.300g a mírou 50cm (ve 40+5tt). Od 16.dubna jsme z porodnice doma.

Jsme Bohu neskutečně vděční za dar rodičovství, za klidný a hlavně přirozený průběh porodu (protože vždycky může být hůř) a za lásku, kterou můžeme v podobě naší Elišky každý den pevně držet v náručí.